Bill:

"Bille,spíš?",sedl si ke mne a poplácal mne po tváry."Hmm?",otevrel sem oči do tmy.Tom se usmál a rozsvítil lampičku."Musím ti neco ríct",celej záril jako sluníčko.Chudáček."Tak mluv",vzdechl sem,i když sem presne vedel,co mi ted rekne."Nekoho sem tam potkal Bille.Jmenuje se Lena.Ty Bille,tos ješte nevidel,postava jak z marcipánu,zadeček k nakousnutí a líbá...páni líbala jako búh.Ješte žádná holka mne takhle nelíbala",zasnil se."Opravdu se ti tak líbila?",zeptal sem se nesmele,ani newím,co mne to najednou napadlo.Trošku mi to i lichotilo.Bylo to zvláštní ale,tohle sem ješte od nikoho neslyšel.Ješte mi nikdo nerekl,že líbám úžasne."Jo a na skatu jezdila jako profík,ale ty rty...",zase se zasnil...
Tom:
"Jen,šel sem na ni moc rychle.Kopla mne a utekla.A já nemám ani její telefon.Byla tak okouzlující.Bille,ona byla tak jiná,než ostatní.Byla tak tajuplná...Nechtel sem ji ublýžit.",rekl sem smutne."A ,a líbila se ti hodne?",zeptal se Bill."Bille,já ,já sem ,sem tak zmatenej.Bylo to jako v pohádce.Sice sem s ní byl jenom chvilku,ale i ta chvilka byla...byla neskutečná.Snad tam bude i zítra", pousmál sem se.Ale na jednu vec sem zapomnel.A to na svýho brášku."Slíbil si,že si kouknem film",šepl smutne."Aha,no jo",rekl sem smutne a podíval sem se na nej.Choval se nejak divne.Celej se klepal ,a v očích sem mu uvidel stopy po slzách.On brečel?Snad se mu nic nestalo.Když si všiml ,jak si ho obhlížím,pousmál se ."Sem v pohode.Dobrou",rekl a tím mi jemne naznačil,abych už odešel...
Bill:
Byla to chyba.Vúbec sem tam nemnel chodit.Ted tady o mne básní múj vlastnej brácha...Už to je asi 3 den,co Tom chodí každej večer ke své kytare a čeká.A vždycky se vrací smutnejší a smutnejší.Puká mi srdce,když ho takhle vidím.Jednou sem šel dokonce za ním.Sedel tam 2 hodiny a jen se rozhlížel,jestli ji tam neuvidí.Kdyby jen vedel,že s Lenou je celý dny.Ale ted je to ješte horší.S nikým nemluví,a zamyká se ve svým pokoji."Tome,takhle to už nejde.Ona už neprijde",pokoušel sem se mu to další den vymluvit,no marne.Byl do ní blázen.Tohle sem u nej ješte nikdy nevidel.Holky šíleli z nej a né on z nich.A ješte k tomu ze svýho bráchy.Ale já už tam nemúžu jet.Už jej nechci líbat.Je to zakázaný,no...no tak krásne vzrušující.Tedy to ne!Já už sem se asi zbláznil taky.Ale když sem ho uvidel,zase odcházet,rozhodl sem se,že dneska už smutnej domú nepríjde...
Tom:
Ach jo!Jako každej den tady sedím a čekám.Ješte ted cítim na svých rtech chuť její rtú.Cítim vúni jejího chvejícího se tela.Byla tak sladká,tajemná a vzrušující .Ale už ji asi nikdy neuvidím.Byl sem an ni moc rychlej.Proboha,snad sem se do ní nezamiloval?!Ne,já se do ni nezamiloval.Ale zbláznil.Zbláznil sem se do jejího nesmelýho pohledu,do toho krehkýho tela ...do tech plných rtú.No ted tady všude vidím jenom tmu.Nedovidím si ani na boty.Dokonce se už schladilo.Asi sem tady zase presedel alepsoň 2 hodiny.No nic.Vstal sem a chystal sem se odejít,když sem zase uslyšel ty kolečka...
Pokračko príšte!
< by B-Kay >